Jak to máme v ČR se zemním plynem?

Zemní plyn má v českém energetickém mixu beze sporu důležité zastoupení. Každoročně spotřebujeme více než 90 TWh (93 TWh v roce 2020) zemního plynu, což odpovídá přibližně 15 % celkové energetické spotřeby ČR. Množství zemního plynu můžeme vyjádřit buď v krychlových metrech (m^3) nebo Wh. Pro účely měření průtoku v plynovodech jsou užitečnější krychlové jednotky. KWh, MWh aj. užíváme pro vyjádření množství energie. K převodu mezi těmito dvěma jednotkami používáme tzv. spalné teplo, jehož hodnota pro zemní plyn je přibližně 10,7 kWh/m3. Jinými slovy, výše energie obsažená v 1 m3 zemního plynu je přibližně 10,7 kWh.

Odkud zemní plyn pochází?

ČR bohužel nedisponuje příliš velkým množstvím ložisek zemního plynu. Vlastní výrobou jsme tak schopni pokrýt pouze přibližně 1 TWh. To tedy znamená, že zbylých téměř 90 TWh musí být do ČR dovezeno plynovody. Hlavními importéry jsou Rusko, Norsko, Alžírsko, případně je plyn dovážen tankery z USA a Kataru. Největší podíl však připadá Rusku, dle odhadů asi 75 %.

Kde můžeme zemní plyn využít?

Spotřebu zemního plynu lze rozdělit do 4 základních kategorií – Průmysl, domácnosti, výroba elektřiny a doprava. Nám nejbližší bude nejspíš využití v kategorii domácností, kde si díky němu můžeme uvařit, ohřát vodu či zatopit. Možná jste se někdy setkali i se spotřebou v dopravě v podobě CNG (Compressed natural gas) či LNG (Liquified natural gas). Co se týče průmyslu, zde je zemní plyn opět využíván na vytápění a ohřev teplé vody, v jiných případech je také důležitou vstupní surovinou pro chemické procesy.

https://www.eru.cz/sites/default/files/import_files/Rocni_zprava_provoz_PS_2020.pdf

Zemní plyn může být také využit pro výrobu elektřiny v paroplynových elektrárnách. Jejich výhodou je, že jsou schopny rychlého najetí, tudíž jsou vhodné pro tzv. špičkové zatížení denního diagramu zatížení. Kdy ke špičkovému zatížení dochází? Představte si situaci např. v ranních hodinách, kdy se lidé v domácnostech probouzí nebo lidé v kancelářích začínají pracovat. Rozsvítí si, uvaří si čaj, ohřejí si jídlo apod. Jelikož to dělají všichni ve stejném čase, dojde tím ke zvýšení zatížení v poměrně krátkém čase a soustava musí zareagovat. Pro základní zatížení se naopak požívají např. jaderné elektrárny, u kterých je obtížné měnit výkon v krátkém čase.

https://www.informacni-portal.cz/clanek/zdroje-elektricke-energie

Jak se zemní plyn dostane ke koncovému zákazníkovi?

Zemní plyn je dopravován nejprve vysokotlakými plynovody. Na naše území putuje plynovody Družba a IKL. Pro udržení požadované výše tlaku jsou plynovody doplněny o kompresní stanice. V České republice je přepravcem zemního plynu společnost NET4GAS. Ten však zajišťuje pouze přepravu, nikoli dodávku komodity jako takové. Tu zajišťují distribuční společnosti, které se na území ČR nachází 3 – GasNet, EG.D a Pražská plynárenská distribuce. Každá z nich má přidělené své území, ve kterém plyn dodává a které spravuje. Koncový zákazník má však zpravidla smlouvu s nějakým obchodníkem/dodavatelem plynu, který pro něho dodání plynu zajišťuje. Jedná se o podobný princip, který je popsán ve videu “Komu platím za elektřinu?“.

Mapa distributorů plynu

Výhoda oproti elektřině – skladování

Nespornou výhodou zemního plynu oproti elektřině je jeho skladovatelnost. Pokud tedy například v letních měsících převládá nabídka plynu nad poptávkou, plyn můžeme jednoduše skladovat v zásobnících. V letních měsících tak dochází k vtláčení plynu do zásobníků, v zimních je naopak pro zvýšenou poptávku plyn těžen. Zásobníky pro tyto účely jsou nazývány sezonní. Pro vyrovnání krátkodobých rozdílů jsou využívány špičkové zásobníky. Kvůli Ukrajinsko-Ruskému konfliktu nyní ministerstvo chce zavést povinné úrovně naplnění zásobníků ze strategických důvodů. Doposud nic takového povinné nebylo.

Chemické vlastnosti zemního plynu

A na konec se pojďme podívat na pár chemických vlastností zemního plynu. Patří do skupiny fosilních paliv a těží se z porézních sedimentárních hornin. Jeho hlavní složkou je methan (CH4), díky čemuž je zemní plyn hořlavý. Při jeho spalování, stejně jako v případě ostatních fosilních paliv, dochází k úniku CO2. V porovnání s ostatními fosilními palivy je však podíl CO2 nejmenší a jedná se tak o nejčistší palivo v této skupině. Zemní plyn je bez zápachu, proto se tzv. odorizuje, aby bylo možné čichem zachytit koncentraci ve vzduchu v případě úniku.