Jak psát vědecký článek – část první

Ahoj! Vítám tě u dnešního článku na téma “Jak psát vědecký článek”. Pokud jsi tedy na doktorátu a chystáš se na svůj první vědecký článek, tak určitě pokračuj ve čtení. Já sama bych zpětně takové informace na začátku studia určitě ocenila.

1. Téma článku

Máš pocit, že tě napadlo super téma na tvůj první článek? Než se necháš přemoct emocemi, raději se podívej, jestli jsi první, koho toto téma napadlo. Udělej si tedy pořádnou rešerši vědeckých článků tvého tématu. Zpravidla totiž platí, že tvůj článek musí obsahovat něco nového, něco, co ještě nikdo předtím neřešil nebo řešil jiným způsobem. Ty vlastně hledáš tu mezeru ve výzkumu, kterou můžeš zaplnit. Je potřeba si stanovit nějakou výzkumnou otázku či hypotézu a hledat na ni odpověď. Univerzity mají často své vyhledávače, ČVUT např. používá tzv. Summon. Později už budeš třeba rovnou chodit na stránky jako např. ELSEVIER.

Nutno podotknout, že do určité míry záleží, kam budeš článek posílat (do jak prestižního journalu nebo konference). Některé konference jsou cílené pouze na studenty a jsou tedy k obsahu shovívavější, protože počítají s tím, že ještě nemáš tolik zkušeností.

2. Forma článku

Je třeba si dopředu rozmyslet, kam budeš článek chtít poslat a přečíst si důkladně požadavky dané konference či journalu. Já jsem zpravidla narazila na tři možnosti – buď budeš posílat tzv. Extended Abstract (zpravidla se jedná o konference) nebo Conference paper (opět konference) nebo Archival paper (to už rozsahem odpovídá journalu). Obecně se tyto formy liší délkou, ale i tím, co musí výsledky tvého výzkumu obsahovat. Někde se můžeš také setkat s trochu jinými názvy, tyto jsou převzaty ze SDEWES. Vždy se podívej do scopu dané konference, aby tam tvé téma vůbec zapadlo!

Pár typů pro shovívavější konference – POSTER, ELEKTROENERGETIKA, ICEER

Náročnější konference – SDEWES

3. Chce to čas a trpělivost

Nikdo mi bohužel na začátku studia neřekl, že celý proces od napsání až po vydání článků je dlouhý proces, který se může protáhnout klidně na 1-2 roky. Není tedy moc s čím otálet. Kdybych mohla některé věci udělat znovu a jinak, tak bych si již během prvního roku zkusila podat nějaký POSTER (formou extended abstract) a kratší článek do konference ELEKTROENERGETIKA nebo podobné. Tím bych získala představu o tom, jaká je přibližně časová náročnost, co je můj největší problém a budu na tom muset zapracovat, jak probíhá recenzní řízení atd. Je naprosto normální, když ke článku obdržíš A4 plnou připomínek, dokud ti píšou připomínky, tak se přibližuješ tomu, aby ti článek vzali, takže to určitě nevzdávej.

4. Jak si ověřit úroveň journalu?

Než se rozhodneš někam podat článek je dobré si ověřit úroveň journalu, kam článek podáváš. Velký přehled poskytuje tato databáze, kam se zaloguješ skrze svou univerzitní identitu. Pro nějakou základní orientaci je dobré koukat na tři ukazatele.

• Journal Impact factor – čím vyšší číslo, tím lze očekávat větší prestiž, ale také vyšší nároky.
• Journal Impact factor trend – pokud dlouhodobě Impact factor (IF) klesá, tak bych si dobře rozmyslela, jestli sem chci článek podávat. Naopak pokud se jedná o nový journal s nižším IF, ale ten trend je rostoucí, tak to může být dobrá volba.
• Journal IF Rank/Quartile – zde jsou uvedené kvartily (Q) – obecně platí, že Q4 asi nebude úplně tvým cílem, ale Q3 už může být pro začátek odpovídající úroveň a až budeš ostřílený autor článků, tak můžeš určitě zkusit cílit mnohem výše.

5. Vědecký článek není diplomka

Co byl pro mě asi největší problém bylo si zvyknout, a vlastně asi pořád je, že nepíšu diplomovou práci, ale vědecký článek. Ta jazyková i obsahová forma je tady prostě opravdu jiná, zpravidla jsou články v angličtině a ta odborná angličtina je úplně jiná než “Everyday English”. Každá malá informace se musí ozdrojovat, na začátku musí být poměrně rozsáhlé literature review. Určitě se podívej i do předchozích vydání journalu, kam budeš článek posílat a přidej předchozí články do svých referencí. Někdy je to dokonce povinnost.

6. Struktura článku

Zpravidla platí následující rozdělení článku:

1. Abstract – krátký přehled toho, o čem článek pojednává společně s nejdůležitějšími závěry
2. Introduction – uvedení čtenářů do tématiky
3. Literature review – podrobný přehled článků, které se zabývají podobnými tématy
4. Methodology – metody, výpočty, dokumenty, ze kterých čerpáš (avšak pouze metodologie, nikoliv výsledky)
5. Results – výsledky tvého výzkumu
6. Conclusions – závěry, které z výzkumu plynou
7. Discussion/future research – na konci článku je dobré se zamyslet nad možným dalším navazujícím výzkumem

7. Najdi si na psaní článků parťáky

Ve vědecké sféře se málokdy stává, že by byl pouze jeden autor článků. Určitě se neboj domluvit minimálně se svým vedoucím, ale klidně i jinými doktorandy nebo profesory, aby se na tvorbě článku podíleli. Nebála bych se ani zkusit si najít nějakou spolupráci za hranicemi. Naopak, mohou z toho vzniknout zajímavé kontakty a věř, že podpora někoho druhého se bude hodit.